Přidat odpověď

ono to co ti my napíšeme nemusí platit pro tebe, děti jsou jiné, platí na ně něco jiného, jinak se chovají a jinak se u nich adhd projevuje...max ti napíšeme naše zkušenosti a jak jsme to řešily..ty si z toho můžeš vzít radu ale asi těžko to budeš moci použít...jinak třeba co se týče školky, můj syn měl strašný problém se začlenit do kolektivu, byl spíše samotář a hrál si sám, nesnášel změny a jakmile řekla paní učitelka ted se bude uklízet začal ječet-to měl tři roky-jakákoliv změna bud pláč nebo křik, to byla další věc kvůli které ho děti do kolektivu nepustili, dalo by se říct že ho neměli rádi...neposeděl u stolečku..jen když byl oběd to seděl..nevím jak staré máš dítko, jestli už chodí do mš a v čem by jsi chtěla poradit nebo napsat jak to bylo u nás, nám pomohla změna školky, chodí do specky kde je i asistentka protože v jeho třídě jsou integrováni autisti a sice to dalo hodně práce, ale pokud nastavíš jasně mantinely a dodržuješ určitý režim-to oni rádi-vysvětluješ proč se to dělá takhle a proč se jde ted tamhle a co se bude dít-připravuješ dítko na to co bude(to byl u nás problém tyhle změny bez toho aby věděl proč a jak to je) tak si dítko zvykne...momentálně bude mít syn šest, ve školce je oblíbený, nikdo si na něj neztěžuje(to tenkrát se postavila úča do futer a řekla mi před rodiči že malý je postižený a takhle to dál nejde), po obědě dokonce spí, což doma vůbec nejde..

Prostě děti s adhd jsou jiné, ale potřebují více lásky, víc mluvit, víc vysvětlovat, je to náročné ale stojí to za to...