Jájo, tak to bývá že u 1. je člověk tak nějak víc mimo, je to vše nové, je natěšený
![~R^](/g/s/10.gif)
.
Při porodu nejstaršího jsem dojetím brečela, posléze u dalších už jen "hmmm"
![~t~](/g/s/20.gif)
![~t~](/g/s/20.gif)
![~t~](/g/s/20.gif)
. Ale to víš že bych je nedala - a že u nás do poslední chvíle nebylo jasné, jestli to dvojčátka zvládnou, byla to od nějakého 16.tt jedno kompikace za druhou. I ta cukrovka (u všech těhu - na dietě), k tomu já po 2 císařích, kluci transfuzní syndrom (jsou jednovaječní) ... Nesměla jsem se těšit, ani si nic plánovat. Prohlídnout a probrat oblečky po starších nám dovolili cca v 26.tt a kupovat kočárek až z porodnice
![~R^](/g/s/10.gif)
(ale byli 32+3 tak času dooost, domů šli 36+1). Dneska to jsou takové neposedné opičky, je jim 1 3/4 a jsou absolutně úžasní
![~t~](/g/s/20.gif)
.