Já si naopak myslím, že přerušením kontaktu se situace max. zklidnila. Přestala jsem dělat věci, které mě zraňovaly (návštěvy, spol. kontakty) - jenom proto, že "tak se to má"? Obdobné akce zpravidla končily hádkou hned na místě, případně mezi námi doma po návratu. Teď je klid. Ony k nám nechodí, muž s dcerou k nim ano, v tom nemám problém a nikdy bych jim v tom nebránila. Respektuju, že jsou jeho rodinné podhoubí a má k nim určitý vztah - možná spíš povinnost. Stejně tak on ale respektuje moje právo na to mít to jinak.
Koukat na ně jako na škaredý kredenc je super nápad
Kdyby nebylo zbytí, tohle je cesta