Haha, Perdito, jsme na tom stejně.
U nás se snažím nedělat vše a když poprosím muže aby udělal co je třeba a co fakt fyzicky nezvládám (naposled vykopat dvě velké díry krompáčem a vylézt na štít a spravit uvolněné prkno), nechá to vyhnít a když mu to připomenu potřetí tak vyletí že ho komanduju.
Jenže když mu to nepřipomenu, neudělá to. Tož to je pak těžký-viz to uvolněné prkno, je tak už od srpna.
On prostě věci zásadně neřeší dokud mu to nepadá na hlavu.
A já to tak dlouho nikdy nevydržím.
Jo a balení mě teda rozpaluje doběla-já totiž 3 dny předem přemýšlím co je třeba na cestu nakoupit k jídlu aby se to do odjezdu nesnědlo/nezkazilo, kdy musím vyprat aby to stihlo uschnout atd. a muž se diví co šílím. Já totiž balím sebe a dvě děti,kočár, postýlku, plíny, léky, jídlo a on hodí hodinu před odjezdem do krosny pět triček a trenek a dvě knížky a má sbaleno