To je docela síla, my jsme museli na spolupráci pracovat, ale nevím, jestli je to možné s takto pasivním jedincem
Je pravda, že aby to fungovalo, jeden rozhodne - já co koupíme - líp hospodařím, manžel zase kdy přezout a servisovat auta (to jsou příklady), ale v základních věcech mu věřím, že se postará - uvaří, nakrmí a uloží děti (už neuklidí), on ví, že dojedu a cestou si natankuju. Nenapadá mě lepší přirovnání - každý chvilku tahá pilku.