Jsem (hodně racionální) psycholog a poprvé jsem šla před lety na konstelace s představou, že na vlastní kůži zažiju a poznám ten podvod a manipulaci, co pak budu fundovaně kritizovat. Vybrala si mě paní do role její matky. Šla jsem do role s myšlenkou, že to bude průs.r, protože má racionalita mi nedovolí si nic nalhávat a "vyciťovat" a budu jí to muset říct... Žádná vesmírná energie se nekonala, ale po pár minutách jsem měla poměrně silné puzení/chuť/intuici se krapet pohnout, reagovat pohybem na pohyby dalších... Následovalo pár dalších seminářů, sama jsem si několikrát postavila konstelace, které mi pomohly řešit a prožít (ne vyřešily, je to proces) např. rozchod, potracení synáčka apod. Loni jsem absolvovala roční výcvik konstelářů u Jana Bílého.
Nesouhlasím s názorem, že konstelář, který není psycholog či psychiatr (třeba inženýr nebo úředník), je vždy šejdíř a špatný konstelář. Souhlasím bez výhrad s tím, že kdo dělá konstelace bez nějakého dobrého dlouhodobého výcviku (v němž je vždy zastoupena teorie a praxe, supervize vlastní práce a sebereflexe se zpětnou vazbou a také znalost, kam a komu odeslat klienty při psychospirituální krizi atd.), může napáchat víc škody než užitku a je to velký risk pro obě strany.
Tchýni s sebou neber
, doporučuje se jít sama bez kamarádek (kvůli komfortu subjektivně otevřít svá témata), na klasických konstelacích se moc nemluví, lidi do rolí si vybíráš a stavíš sama, konstelář je většinou v roli facilitátora nebo katalyzátoru. Manipulovat nesmí.
Samozřejmě lze pracovat metodou systemických konstelací i s individuálním klientem (mám zkušenost jako klient supervize, i jako terapeut).
Rodinná terapie je výborná věc, ale pokud budeš k terapeutovi chodit sama, správně jsi odhadla, že to může být výborně vedená (ale taky zpatlaná, dle terapeuta) individuální terapie.