Outin, já tu nad tím celou dobu přemýšlím. Je mi jasné, že deset společného života a když ho máš opravdu ráda ... to se nedá jen tak vymazat, spláchnout a asi určitě nejde sbalit tašku a bouchnout za sebou dveřma.
Nicméně, jak už tu někdo psal, ať už jste se hádali o cokoliv a on byl v právu, tak ta reakce potom není v pořádku. Jestli mu to uletělo v nějakém ohromném afektu, tak by se měl logicky potom omluvit, upřímně omluvit a litovat, docela si myslím, že by měl být i tak nějak vyděšený z toho, co udělal, protože uhodit ženu, to je neodddiskutovatelně průšvih.
Na tvém místě bych se teď asi sebrala a odešla třeba ke kamarádce, normálně bych mu řekla, že odcházím, aby měl čas a prostor se uklidnit a potom že s ním o tom chci mluvit.
A ten rozhovor bych moc dlouho neodkládala, chtěla bych vědět, jak na to nahlíží,když už se uklidnil, co si o tom myslí a hlavně, co do budoucna. A jasně, nevedal bych ten rozhovor jako učitelka s provinilým žáčkem
, ale třeba v klidu večer u vína a tak.