Přidat odpověď

Lorinko, docela chápu, radu krom těch co tu padly taky nemám. Naše oboje rodiče jsou chvílemi celkem i hlídací, ale třeba tě potěší že ani takové babičkovské hlídání nemusí být vždy tak super a ten večer prostě nemusí vyjít - několik příkladů (spíše pro zasmání, resp. teď se jim směju, dřív jsem to i obrečela):

- první dcera, 3měsíce, manžel že bude hlídat a já s mojí mamkou půjdu na koncert folkové hudby (na kapelu kterou jsem mmch ani moc neznala ale bylo mi to jedno). O přestávce volám domů, prý v pohodě. Uvolním se, užiju si koncert, přijdu domů - a tam hotový sagion, dcera řve, vříská, zvrací (zlatíčko manžel mě nechtěl rušit....) - no radost z akce veškerá žádná, leda tak výčitky.

- první dcera, ca 0,5 rok, že přijede hlídat babička a my s manželem půjdeme "na večeři". Ouha, babička se potmě bojí řídit, tak přijela i s dědou. Po chvíli dorazil i švagr poněvadž co by sám doma dělal (bydlí s rodiči, je mlád ) - no takže uspávání se protáhlo ca do 9 v tom šrumci, já doma nic k jídlu pro chlapy (jdu přeci do restaurace, ne). Nakonec tchána napadla geniální myšlekna že půjde s námi!!!!! Že byl Valentýn a že to byla naše první návštěva venku spolus mužem po narození dcery - nezájem.... málem jsem přes slzy ani nedošla, nakonec s ním můj muž chlapsky promluvil, no ale stejně šel do stejné hospody jak my.... (a babička stejně řídila potmě páč děda se napil).

- pak ca na 1,5roce hlídání u našich, že jdeme s mužem na ples. Ples byl bohužel jedné školy, kde se vyskytují zvláštní individua, kterým i rebelství už připadá konzervativní, takže já v šatech dorazila do doupěte kde se akorát hulilo a dunělo zběsilé techno. No, mužovi to bylo líto (chodil tam dřív ale prý to bývalo normální). Chtěli jsme si tedy užít aspoń tu minimální romatiku v autě, v nejlepším telefonát od rodičů že dcera pláče a nevědí co .....

---- pak ještě několik podobných situací ze kterých jsme ne vždy vyšli jako ti co si užili.....
do toho po 3 letech přibyl syn, takže hlídání obou najednou se odložilo min. o rok

- no a naposledy minulý týden (pátým rokem jsem doma) - to tedy nebyla chyba ničí, no ale stane se - babička že si vezme děti, muž že někam zajdeme protože jsme za poslední rok byli pouze jednou, no a odpoledne odvezl děti, přijel pro mě a já se svíjela v křečích a objímala záchod - střevní chřipka. To jsme si ale užili volna

Takže nezoufej, a hlavně se neupínej na myšlenku že kdybys hlídání měla, bylo by to o moc jiné