Přidat odpověď

"Žádný problém s Tebou nemám."

Tak fajn, můžeme spolu i nadále diskutovat.

"Jen nechápu, že máš stále potřebu se k tomu vyjadřovat a vyjadřuješ se stále tak, že i když ti člověk /já/ vždy odpoví, že to ne vždy není volba toho dotyčného, tak v příští diskuzi máš stejný postoj."

Milado, to bude tím, že postoje některých lidí mě ovlivní víc a některé míň. Nehledě na to, že občas každá mluvíme o něčem jiném. (Viz slavné matky v domácnosti. Nemluvím o matkách chronicky nemocných dětí ani těch, které zůstaly doma, protože třeba ztratily práci a nemůžou najít novou, onemocněly apod. Mluvím o těch několika matkách, co znám, které zůstaly doma proto, že pracovat nechtěly, ačkoli jim o jejich pobyt doma nikdo nestál. Chápeš? Neříkám "vždy je to tak a tak", ale "znám ze svého okolí ty a ty případy".)

A o tom, jak se lidé často dostávají do situací, které si sami nezvolili, vím opravdu hodně. Někdy i víc, než je mi milé. (Viz třeba moje maminka v ID.)

Ad hlídání dětí: Myslím si, že když někdo OPRAVDU stojí o to si nějaké hlídání k dětem najít, aby si mohl s manželem jednou za měsíc někam na chvilku zajít (odpoledne, večer,to je jedno), tak to dřív nebo později dokáže. Buď si řeknu "nikam moc nechodím, ale zatím mi to nevadí" a situaci neřeším nebo si řeknu "takhle mi to nevyhovuje, chci to změnit" a něco s tím udělám. Ale vadí mi, když někdo kvílí, že "jeho děti nikdy nikdo nehlídal a nikdy nemá kdo pohlídat" (v době, kdy je dětem už třeba 5 let), a přitom se s tím absolutně nesnaží něco dělat.

"Ty se nad tím, co píšu já, ani nezamyslíš, nikam se Tvé názory nevyvíjejí, nepohneš se nikam, i když mé důkazy nakonec uznáš.
Vždycky napíšeš - je to tak a tak, znám to z toho a toho. Na to já Ti napíšu: co případy, kdy si to člověk dobrovolně nevybral? Ty odpovíš: No dobrá, to je pravda."

Zamýšlím, ale někdy mě to ovlivní víc a někdy míň. Mám pocit, že píšu spíš "znám to z toho a z toho".


Příští diskuze za půl měsíce, Ty: Je to tak a tak, znám to z toho a toho. A já : A co když si to člověk dobrovolně nevybral? A ty: No dobrá, to je pravda. A za měsíc: Je to tak a tak..
Trošku zacyklené, ne?

Ano, zacyklené to je. Každá zacykleně píšeme trochu o něčem jiném. (Viz výš.)

Četla jsi mne?

Ano, četla jsem Tě a i jsem Ti odpovídala.