Přidat odpověď

Začala jsem kouřit jako puberťačka (asi klasika), pár let jsem kouřila docela hodně. Pak nebyly prachy ve smyslu jakože absolutně nebyly prachy, tak se mi kouření podařilo dostat takřka na nulovou hranici. Dneska kouřím jen občas, vyloženě když mám chuť, prakticky nikdy doma a skoro vždycky jen v hospodě. Naposledy jsem kouřila asi před dvěma měsíci a poslední cigarety jsem si koupila v listopadu. Takže jsem taková spíš nekuřačka. Nepotřebuju v hospodě/kavárně kouřit, ale zapálím si v ní ráda. Pokud jsem v kuřácké restauraci, tak si prostě zapálím, když chci. A je mi vcelku jedno, kdo vedle mě sedí. Ovšem to všechno s tím, že s dítětem bych do kuřácké restaurace prostě nešla! Navíc s astmatikem, jak tady někdo psal. V dnešní době snad není problém vyhledat si nekuřáckou provozovnu.