Přidat odpověď

Tulišo, je samozřejmé, že takové chování není správné a je potřeba to zastavit. Ale u těchto dětí nejde "prostě to endovolit". Oni mají jinou hranici a "fungují jinak". Je potřeba najít ten správný mechanismus, jak takovému chování zabránit.
Já mám dítě nemocné jinak, ale propadalo záchvatům vzteku, při kterých si dokázalo rozbít hlavu štěrk na chodníku atp., dneska začne bušit pěstičkama do kolen nebo polštáře a jde někam bokem (přitom brčí vzteky až z toho dáví) a ještě ve věku 5,5 nezdraví nahlas, jenom šeptá když zdravím já... Hodně lidí mě už upozornilo, že "to by se mu trpět nemělo". Už to ani nevysvětluji, jenom říkám, že své dítě si vychovám sama. Nikdo neví, kolik práce nám oběma dalo, že DOKÁŽE odejít bokem a že si už neubližuje, že neničí věci kolem sebe. A nikdo kdo ho nezná netuší, jak veliké úsilí ze sebe vydává když zdraví tím šeptáním.

Je snadné říct "to se nedělá", ale je těžké poradit další, netradiční způsob, jak tomu zabránit.