Přidat odpověď

Trochu pro vyjasnění otázky metod:

Je mnohem více metod, než jen zákaz a trest. Existuje zabránění (prostě dítěti neumožním nějak jednat - v tomto případě izolace apod. - náš ovšem při pokusu o tohle prošel zasklenými dveřmi), existuje pevné objětí (pokud se chcete prát, v dospělejším věku tomu odpovídá to, že si občas zcela fyzicky musím vybojovat místo vůdce smečky a mladého v afektu složit a podržet na zemi, kde se to postupně mění ve srandu, ještě později jsem to občas smetl způsobem: No jo, jsi silný jako býk a stejně tak i chytrý...).

Některé negativní jednání lze neignorovat a přitom odmítnout jen vyádřením nesouhlasu, lítosti, smutku... (u nás to fungovalo...).

U ADDH moc nesouhlasím s dlouhými tresty (týden bez počítače). Spíš bych byl mírný a volil velmi krátké tresty stylu trestné lavičky v hokeji (2 minuty, 5 minut...). DLouhé němají smysl, je tam naprosto ztracena vazba na "zločin".

Nejlépe fugovalo, když kluk zle ublížil dcerce a měl smůlu, že jsem byl za ním: Ještě než se ona rozbrečela, už jí koupil...