Přidat názor k článku To já poznám

Helo, já Ti neodpovím, zato se přidám k Tobě. Manželství trvá 5 let, láska ani úcta už dávno nejsou, vím, že se to už nezmění a já jsem se přesto ještě neodhodlala k rozvodu. Bohužel jsem o rozvodu mluvila před manželem a nic jsem nepodnikla, takže mě nebere vážně a vysmívá se mi, když to zmíním (neříkám mu to denně). Jen pořád ještě naivně doufám, že ho tím vyburcuji. Vím, že dávám dětem špatný příklad, asi potřebuji vyhecovat. Taky se bojím, aby manžel nedělal problém kvůli dětem, jestli si je budu schopná obhájit, aby zůstaly u mě. A taky mi přijde, že když pak někomu řeknu, že jsem rozvedena, že je to stigma, že na mě budou koukat, že jsem neobstála. No, rozumově vím, že na tom nezáleží, ale citově se mě to přece jen dotýká...