Moje výborná kamarádka na gymnáziu měla rozštěp. Moje máma to kdysi okomentovala slovy, že má moc statečnou a šikovnou maminku... Nechápala jsem, co je statečného na tom, že dítě má jizvu
. Chci tím říct, že jsme ji vnímali jako skvělou kamarádku a nepřišla nám nijak vyjímečná. (Až na to , že byla premiantka třídy a krásně zpívala a hrála na klavír.) Když si představím, že by někdo řekl, že ji máma měla raději potratit
. Peč na to, lidi jsou hloupí.