Přidat názor k článku To já poznám

Trošku jsem si počet´. Klopím klobouk ke kolenům nad tím, co Vy, ženský vydržíte. Odjakživa jsem procházel neustálejma potyčkama s kreténama, co si vytahovali triko na slabší kluky. Pokračovalo to v dospělosti, kdy jsem xkrát zasáhl do pěstní hádky několika "herkulů". Nicméně tyhle "narovnávající" potyčky mě nechávají chladným. (120kg 190cm a sedm roků aktivního boxu :-)) Je však jedna věc, která ze mě udělá ve vteřině vraždící monstrum (7 měsíců podmíněně na rok :-(( a to je setkání se situací, kdy chlap vztáhne ruku na ženskou. (Bývalý soused by mohl vyprávět - v horní čelisti mu nezůstal po jednom mojem vysvětlování, který ne a ne pochopit jedinej přední zub :o)) Holky se nebijou, holky se rozmazlujou. A když se to umí, tak to dopadne jako u mě po rozvodu s první paní. Můj "nový" vztah s jednou baculinkou (100kg) už trvá dvacet let a za celou dobu jsme si neřekli jediný neslušný slovo a NIKDY (nekecám) jsme se nehádali. Z prvního manželství mám holku, dneska už s vnučkou, další dvě chcandičky vyženěný, no a když to sečtu, tak si v pohodě užívám se šesti kočkama (moje bejvalka už taky vidí svět jinak:-) a prt mi chybí. (Ještě k tomu tři ségry...) Představa, že by mi nějakej takovejhle debil šáhl na některou z nich ani nedomejšlím. Holky nakopněte je do zadku a najděte si jinýho chlápka, všichni nejsme "mistři světa" jenom, když Vás můžeme uhodit. Věřte mi, je to jako s prací. Chvíli jste nezaměstnaný, stojí to za belu, ale když člověk chce, tak si práci dřív nebo později najde. Přeju všem týraným lidičkám brzké procitnutí a náklaďák štěstí při hledání nových radostí. Pepik