Přidat odpověď

jj, povahu/temperament nebo jak se tomu dá říct - to už mají v sobě, moje dcera taky nepotřebuje moc děti, přijde ze školky a řekne "všichni tam vřískají, já si tam vůbec nemůžu hrát" atd... přitom sama teda není tichošlápek, jen moc nestojí o společnost a chce si dělat věci po svém, nedá se "nalákat", "uplatit" atd... Synek je z jiného těsta, hrát si chce, rád se mazlí, i v pohodě přijde k jinému dítěti a pohladí ho po hlavě (dcera na začátku školkové docházky rozdávala rány i za to že se na ni někdo "divně" podíval....). Musím ale říct, že právě v té školce, ačkoli je to někdy náročné, tak se dost zlepšila v té "komunikaci" s ostatními dětmi, ne že by z ní teď byla hvězda třídy, ale už se tak nestraní kolektivních činností, odpozorovává jak se k sobě různě lidi chovají a ledacos si už taky nechá vysvětlit (šla na třech letech, teď je jí 4,5, pokrok tam je opravdu vidět). Tak nezoufej.