Přidat odpověď

Ahoj. Doma mám temperamentniho klučinu, který není agresivní. I když někdy to mohou vidět rodiče dětí, kteří jsou "poslušní" a naprosto klidni jinak. To, že chce bojovat a prát se, je myslím, naprosto v pořádku. My jsme se také prali se sourozenci a agresivní v žádném případě nejsem . Když se však k němu někdo ošklivě choval/chová, tak měl dřív dost tendenci mu to "vrátit" stejným způsobem, nebo se ošklivě choval později k dalším dětem - třeba za dva týdny. Tak se jen snažíme vysvětlovat, že to není správné,protože... a že by bylo lepší.... . Dost se snažím vycházet z knihy Respektuj a budeš respektován a ze seminářů Dr. Nováčkové - fakt to funguje, jen se to musíme učit i my rodiče (a to mnohem déle než syn). Asi je možná i otázkou: Co je to ta nezdravá agresivita? Občas se mi totiž s okolím stává, že považují za agresivitu už to, že se děcka chtějí honit, strkat, nebo se válet po zemi - pravda ještě neznají míru, jak moc strčit, ale jak jinak se to naučí, když tím neprojdou. Myslím, že ty fyzické kontakty jsou moc důležité. Syn je už teď mnohem ohleduplnější a i dost citlivý, i když pořád temperamentní kluk.