Přidat odpověď

hihi, tak u prvního to bylo docela "vědecké" - já pročíst kalendář, zaškrtat favority, manžel pročíst a zaškrtat, pak to sladit obhájit si svůj výběr - trošku oříšek, mě se líbila Silvie ale manžel ji z neznámého důvodu odmítal, stejně tak Magdalena...., další kritéria - aby se hodilo k příjmení, aby nebylo příliš dlouhé - max. dvě slabiky (příjmení je čtyřslabičné), aby neobsahovalo R a Ř (manžel hůře vyslovuje), aby měla svátek tak trochu oddělený od narozenin (velmi se mi líbilo jméno Lada, ale to právě kolidovalo s narozeninami). Takže jsme vybrali celkem "fundovaně"

U druhého pořád tak nějak nebyl čas a mě se žádná jména pro kluka ani moc nelíbila (buď to byly bývalé lásky ale to jsem měla morální zábrany to dát svému dítěti), anebo mi spíš připadala nehezká. No a pak vyrukoval manžel se starým slibem svému kamarádovi že pojmenují své syny po sobě navzájem, takže jsem souhlasila, ačkoli se mi to jméno nějak extra nelíbilo, jenže já prostě neměla lepší. Jo a svátek má týden po narozkách takže zásady šly do kopru

Pojmenování po rodičích taky nemáme rádi, v tom jsme se ihned shodli.