Přidat odpověď

Naprosto souhlasím.

První dcerka byla oproti druhé co se spaní týče otřesná. V poledne furt zdrhala z pokojíku, mně bylo zle a ječela jsem po ní, že teda ona bude v pokojíku a já v obýváku na gauči. Když byla se mnou, tak mě taky otravovala, pošťuchovala. Odváděla jsem ji zpátky do pokojíku. Pochopila. Časem. Nakonec to dopadlo tak, že měsíc před porodem jsem po obědě pravidelně spala u televize a ona si dělala, co chce, ale v pokojíku. Chodila si sama čůrat (byly jí skoro 3roky) a taky mě chodila kontrolovat a dokonce přikrývat dekou!!!

Když jsem čekala Sofinku, byla jsem neskutečně ospalá. Nezažila jsem to ani v jednom z předchozích těhu. Mohla jsem spát za chůze, odpadnout kdykoli a kdekoli. Nejstarší dcerka chodila do školky, takže jsem zůstala s prostřední dcerkou, která je poobědový spáč. Je jí dva a půl a stále spí dvě hodiny a dá i klidně tři, když ji nechám (to ale výjimečně). Takže jsem chodila pravidelně spát s ní a někdy jsem si dala i delší spánek nežli ona. Přišla ke mně, vlezla si pod deku a sledovala puštěnou televizi, u které jsem já sama spala.

Když můžu, spím i teď, a přiznám se, že si radši lehnu nežli šůruju byt. Ten neuteče, ale já potřebuju na ty svoje tři holky energii )

Doporučuju pevné vymezení hranic. Moje holky si spolu hrají, když já odpadnu třeba u kouzelné školky, když se rozvna koukáme a nekroužkujeme )

Držím palce a přeju pohodové těhu (a bacha na to, taky jsem skončila v nemocnici, takže potřebu odpočinku bych nepodceňovala).