Mirko,
ale takhle jsem to nemyslela... manžel si na můj čas skoro žádné nároky nedělá a já na jeho taky ne (i když mne občas štve, že je každou chvíli někde s kamarády/kamarádkami a s rodinou nechce chodit prakticky nikam); chtěla jsem tím říct, že jsem prostě přišla o (pro někoho) malicherné drobnosti, že se musím dejme tomu podřídit nějakému systému fungování manželovy rodiny (moje rodina je úplně jiná než jeho), mám často pocit, že se musím za něco ospravedlňovat, něco vysvětlovat atd. Já vím, pro hodně lidí to budou blbosti a netvrdím, že nejsou, ale prostě jsem byla zvyklá nějak žít a teď musím chtě nechtě pořád hledat nějaké kompromisy... i takové, které manžel neřeší (myslím ve vztahu s jeho rodinou) a nechává "velkoryse" všechno na mně, protože jsem na rozdíl od něj flegmatik. :o)
Jo - vdávala jsem se, protože to bylo v dané chvíli nejrozumnější řešení. Kdyby nenastala poněkud komplikovaná situace ohledně dítěte, nevdávala bych se. Poprvé jsem se vdávala převážně z praktických důvodů a podruhé vlastně taky...:o)))
Předchozí