My jsme taky bordeláři oba, já jsem na úklid rezignující flegmatik, manžel je ale aktivní bordelář, pořád tahá domů nějaké krámy a nic po sobě nevrátí na původní místo. Průšvih je ten, že on je se svým jednáním spokojen, protože je chlap a je přesvědčen, že já jsem jako ženská povinná udržovat pořádek a že jeho bordel je tudíž má vina, pokud kolem projdu bez povšimnutí. A procházení bez povšimnutí jsem se naučila dokonale
Uklizeno opravdu nemáme (velmi eufemisticky řečeno). Blbé je, že to ale hlavně řeší naše okolí (jako by jim do toho něco bylo) a že problémy okolo úklidu se vinou celým naším životem jako červená nit