Přidat odpověď

Živě jsi mi připomněla moje první manželství. Já bordelář, manžel punťa. Trpěli jsme oba. On třeba přišel z práce, a hned: Máš vodu na kuchyňské lince! Podívej se, jaký máš binec ve špajzu! Normálně popocházel po baráku a všechno zpravoúhelňoval, atd. Tenkrát jsem se mu i třeba posmívala, ale dnes naprosto chápu, jak jsem mu lezla s provozním bordýlkem na nervy stejně jako on mně se svýma řečma. Vyrostl s mámou a dvěma sestrama na malé vesnici, tak že byl zvyklý na všechno vypulírované a že chlap dělá jen kolem domu, ne uvnitř.

Prostě si myslím,že po této stránce mají být partneři podobní, jinak to stojí oba hodně sil a nervů a tolerance - a myslím že potřeba pořádku kolem sebe je něco, co moc změnit nejde. Dnes mám druhého muže, ještě většího bordeláře než já a fakt docelaláskyplně po něm sbírám svršky a nádobí po domě, protože to kibicování prvního muže bylo fakt šílené (ikdyž chápu, že si chudák nemohl pomoct)