Přidat odpověď

No sorry, ale když jdu po ulici a přede mnou si někdo zapálí, tak omezuje přeci on mě ne? ... Nebo jsme se snad všichni narodili s cigárem v hubě?

Nic proti kuřákům, přítel taky kouří, nicméně slovíčkaření typu „jsem požitkář (ne závislák)“ nebo „nemám důvod proč přestat“ apod. to jsou teda děsný klišé. Si stačí vzpomenout na první šluk ne, pochybuju, že to byl stejný požitek jako si dát první kostku čokolády. O škodlivosti kouřaní snad nemá cenu se ani bavit.
Jako puberťák jsem to zkoušela taky, koncem střední jsem toho nechala a je to bohužel tak, že 99,9 procent. začíná z frajeřiny, prostě děcka no .

Nicméně mě je jedno jestli si mamina u mimina zapálí nebo si školáci dají někde „potají“ čouda. Dokud mi prostě někdo nehulí do xichtu tak nad tím nepřemýšlím, nekritizuju ani jinak nad tím nekoumám.

Jenže kuřáci jsou bohužel v tomto směru netolerantní jak prase, takže bych kouření na ulici zakázala, minimálně ve velkých městech, kde je koncentrace lidí na ulicích větší. Vždyť už jsou veřejná místa, kde je zakázáno požívat alkohol, prostě si do parčíku nebo na náměstí nepůjdu popíjet lahvinku vína. Stejně tak by to bylo s kouřením, nevidím problém. Budou místa, kde se bude moci kouřít a kde ne a tečka.

Úplný zákaz cigár to je snad nějaká utopie, naprosto pasé, nic by to neřešilo ... a obecně je „prohibice“ hnusné slovo, fuj!