Přidat odpověď

Když byla dcera malá, tak moje máma měla taky pocit, že na babičku by se slušelo víc se zajímat o vnučku, ale ten opravdový zájem nebyl, tak povídala takové řeči typu, že by hrozně ráda viděla vnučku, ale my musíme pořád někde courat a nejsme k zastižení, že přes únavu (tehdy ještě chodila do práce) k nám bude muset někdy přijít (nepřišla jen tak nikdy). Když jsem jí vnučku dovezla domů, bylo na ní kolikrát vidět, jak jsem jí zkřížila plány, že ona by dělala radši něco jiného.