Přidat odpověď

Je jasné že každá máme jiné hranice i prožívání životních situací jako takových.Já měla první dítě v 19 letech,byl to klidný a hodný chlapec,já mladá,plná síly,prostě vše nádherné,těhu i následné rodičovství.Osud tomu chtěl že další dítě jsem měla ve 34 letech,klidnou,hodnou a krásnou holčičku,vše úžasné a bezproblémové tak mám za dva roky chlapečka,ted je mi skoro 38 let a těhu bylo dost hrozné,porod vyvolávaný a velmi bolestivý a chlapeček je pěkně náročné miminko a musím říct že někdy jsem na konci fyzických i psychických sil,v mém věku to já už cítím jako velmi náročné!!Jsem štastná že mám tři zdravé děti a že i já jsem zdravá,ale je to náročné.Další dítko bych ale ustála,dokonce tam někde v koutku na mě ještě jedno mává a někdy se mi o tom i zdá,teda že to bude hodná a klidná holčička,ale nepokouším osud cíleně,tři jsou až dost a co kdyby nebylo zdravé atd.

Takže ještě se s mateřstvím úplně neloučím,ale nechávám to osudu.....