Přidat odpověď

tak já zastávám tvůj způsob výchovy. Děti s námi spí v posteli, utěšujeme je, neustále je chováme a pořád je hladíme mazlíme a všemožně jim projevujeme, že je milujeme. Chceme, aby to pořád věděly, že mají u nás bezpečí. Doporučuju přečíst si nějakýho Matějčka, dítě prostě potřebuje mít bezpečnej přístav proto, aby si vytvořilo i dobrý vztah ke světu a k okolí. Starší dceři je tři a půl a musím říct, že ač jsme měli asi půl roku velký výchovný problémy, tak je to samostatná, přátelská bytost, citlivá ke svýmu okolí. je bezvadná, skvěle navazuje kontakt s lidma a má prostě bezproblémovej vztah ke světu. Ráda chodí do školky. Jestli je výchova správná, ukáže až čas. Myslím, že bamber, která má ještě malý miminko, to prostě zatím nemůže vědět. Bamber s tím, co píšeš naprosto nesouhlasím a příčí se to všem mým zásadám. Ale je to samozřejmě tvoje věc, nemyslím to nijak špatně.

Pokud je to s manželem takhle, zkusila bych navštívit dětskýho psychologa- celá rodina a pohovořit si o způsobu výchovy- o tom, co zkrátka děti potřebují. Určitě to manžel myslí dobře, taky chce dobře vychovávat svoje děti a mohl by přistoupit na to, že vám společně někdo poradí.