Přidat odpověď

To je těžké. Mě třeba velí vzít plačící dítě do náruče a chlácholit ho moje přirozenost, tomu se prostě nedá odolat. A stejně tak to udělá manžel, i když je jinak (hlavně v kontaktu s dospělými) spíš chladný. A nevím, proč by mi měl mluvit do toho, jestli si vezmu dítě do postele. Nekojila jsem nikdy v sedě, už vůbec ne v noci. Podle mě dítě takhle blízký kontakt v tomto věku potřebuje, aby si vytvořilo do budoucna pocit bezpečí a mělo se od čeho odrazit.
Takže já bych se přikláněla k Tvojí variantě výchovy, ale fakt nevím, jak přesvědčit partnera.