Přidat odpověď

Hele, Liško, já si myslím, že jsi v podstatě "trdélko". Na "stará kolena" vycouvat z vlastního hotového a hákovat, abych si vybudovala nové zázemí.


Nevím, jednak nesouhlasím moc s tím, jak jsi dceru zasponzorovala - ale v podstatě na svůj úkor - druhak myslím, že se ti to od ní nikdy nevrátí ve vděku a kdoví jestli v nějaké péči na stáří.

A za třetí - nezbavovala bych se vlastního výhradního majetku. Fakt, hodně nerada. Hodně záleží, čí vlastně bude domek, kde ted bydlíš a který rekonstruujete.

Přála bych ti, abys to tam měla "bez problémů na dožití", ale nikdy nevíš. Co kdybyste se náhodou rozešli - budto ti tam nepatří nic, nebo půlka a řešila bys vlastní bydlení.
Já vím, je to blbý, takhle stahovat kalhoty, když brod se vůbec nemusí objevit, ale zrovna před časem tu jedna řešila, jak je ráda, že si peníze za prodej dědictví po rodičích /výhradní její vlastnictví/ nerozfrcala, ale uložila na svůj separátní účet. Tudíž když ted bude od chlapa odcházet, koupí si za to vlastní bydlení.


Doba je krutá a běžný člověk si dneska k bydlení pomáhá dost těžko. Nevím, hodně bych se rozmyslela domku se zbavit.