Malá se narodila v 37. týdnu, a předtím jsem byla už skoro 14 dní v prodnici, jelikož jsem měla rizikový, protože mám cukrovku. A celkem to ke konci těhu šlo, jen když jsem pořád malou tahala a zvedala s pupíkem, tak se mi dost rozpraskalo břicho, tak cenťák široký prasklinky pod kůží podlitý krví, doktor říkal že jetšě to není tolik aby se kvůli tomu muselo jít rodit. Pro mě bylo nejhorší prvních pár týdnů a pak měsíců po porodu. Ze začátku jsem po císaři nemohla zvedat nic těžkýho, a malá už měla přes 10kg a ještě neuměla chodit jen lezla. Naštěstí mi pomohla mami, ale už bych těch prvních pár měsíců nechtěla vrátit, byl to pořádný hukot a zabíračka na nervy, protože jsme ještě nebydleli ve svým ale s mámou, tak to bylo všechno takový chaotický. Ale teď už jsou holkám 2 a 3 roky, hodně si spolu vyhrajou, zkrátka je to správná dvojka, a já už si konečně začínám užívat trochu aktivního klidu
Ale ze začátku, když byly malinký to bylo fakt na