Přidat odpověď

Náš syn v 7 měsících nelezl a tak byl dětskou doktorkou posouzen jako nemotorný a poslán na rehabilitaci. Nebránila jsem se, naopak, cvičení nikomu ještě neublížilo, ale jaké bylo mé překvapení, když bylo mé zdravé a donošené dítě rehabilitováno okamžitě Vojtovou metodou. Na rehabilitaci jsem šla celkem 4 krát, pak jsem to vzdala. Syn strašně plakal, já bulela s ním a efekt žádný. Jen nervy a stres. Jsem spec. pedagog a tak vím,že Vojtova metoda se aplikuje u dětí s handicapem a u dětí nedonošených. Rozhodla jsem se ukončit to trápení sama a na základě mateřských instinktů. Přihlásila jsem se se synem na plavání kojenců. To ho těší, pohyb je to přirozený a zdravý a náš syn začal těsně před svým 9. měsícem normálně lézt. Přesto, i kdyby nelezl, nehodlala jsem neurotizovat své zdravé dítě tímto cvičením. Každé dítě je jiné a tak i vývoj dětí je individuální. Neexistuje šablona. A odpověď na otázku, zda může mít Vojtova metoda negativní vliv na psychiku miminka? Já se domnívám, že ano. Syn velmi dobře vnímal, že se blíží doba cvičení a plakal tak, že nebyl k utišení. Doslova se se mnou při cvičení pral. A následně můj stres se pochopitelně přenášel i na něj.
Vím, že Vojtův princip je u své cílové skupiny velmi úspěšný, ale proč ho aplikovat na zdravé děti, když je tolik alternativních metod cvičení, které nepřináší do rodiny stres? U nás se tento postoj osvědčil.