Přidat odpověď

Agresivitu vnímám jako pčirozenou lidskou vlastnost, která nám pomáhá poznávat naše vnitřní hranice, a úkol výchovy vidím v tom naučit se ji usměrnit, přetavit do něčeho tvořivého. Snařím se to dělat i se sebou, když ve mě roste agrese vůči dětem třeba v případě velké únavy (čili zase mi to ukazuje, že mi překračuji aktuálně jinak nastavené moje hranice), snažím se to přerámovat dčáv než vybychnu, třeba tím, že se záměrně usměju, obejmu je, zlechtám, vybiju ji pozitivně.