Přidat odpověď

Ano, takto já mám agresivitu definovánu.
Jenom říkám, že není každý na první pohled "agresivní" čin ze strany dítěte plánovaný, cílený s účelem ublížit. V některých případech a u některých dětí je to prostě testování okolního světa, nevědomost, ještě ta nevyvinutá empatie jak jsem psala. V jiných případech a u jiných dětí je to plánovaná agrese.
Já to píšu z pozice "toho neagresivního" - já jsem (odjakživa) flegmatik, můj muž taky, naše dítě taky, mám "štěstí" na kamarádky s podobně pohodovýma potomkama, v podstatě jsem se s agresivitou u dítěte ve svém nejbližším okolí nesetkala (neříkám že není!)
To už ale musí poznat rodič, jestli má dítě "simply clever" nebo úmyslného škodiče... a přizpůsobit tomu přístup.
Protože to jsou úplně jiné děti, nejde se k nim chovat stejně. Kdyby se mi přihodilo dítě, co je agresivní úmyslně, taky budu agresivitu řešit a usměrňovat. A stejně u dítěte, o kterým vím, že pleská do něčeho proto, že se mu líbí ten zvuk, to řešit nebudu.