Zahir, u nás je to také vyhrocené zhruba od těch tří let a teď se to nějak stupňuje
.
JInak to,že by to spolu sami nezvládli se nebojím - tady je právě problém ten čas a CHTÍT to..pohodlnější je vždy mít po ruce mámu,co si budeme povídat
.
to bych musela jedině asi pořádně onemocnět a být k nepoužití,že by někam odjeli třeba na tu chatu. no,ale tam by zas přijela tchýně a bylo by po nějakém otec-syn. no nic, třeba se jednou zadaří.
je mi jasné,že časem to přejde,ale těším se,až to bude, o tom žádná