Přidat odpověď

Manžel je půl roku bez práce.
Dělal u ochranky v jednom Hypermarketu.
Od té doby co je bez práce to jde s námi s kopce, vím , že ho to mrzí, cítí se neschopnej, tím i končí naše hádky.
Přitom vím, že je pracovitej, práci dělal na plno a svědomitě, já v té práci dělám taky tak vím o čem mluvím.

Byl už asi na 10 pohovorech,má zažádáno o rekvalifikaci, pořád hledám inzeráty, ptám se známých, ale akčnější jsem spíš já, ale když mu předhodím nějaká čísla at tam zavolá, zase se pohádáme, že to nemá cenu, je mi ho líto, nějak tomu už propadl.

Práce opravdu není, a nebo s dojížděním a to by pomalu vše projel.
začínám být zoufalá, máme tři děti, za měsíc mu končí podpora a spadne na životní minimum (2000).
Nebyl jste někdo v podobné situaci?
Bojím se o naše manželství.