Tak co se mně přihodilo se dá jistě nazvat ,, Boží mlýny melou pomalu ale jistě".
Tchán měl v týdnu 70 a v manželově rodině se to neobejde bez propitého dne a noci. Manža si taky dost přihýbal toho, tuším kvasničáku a mezitím i něčeho tvrdšího. V mezičase se snad všechny tetičky dověděly jaká jsem manželka na zabití. Může mně to být nejspíš jedno, protože ty slepice vidím jednou za čas a na jejich názoru mi nesejde. Bolí spíš to, jak se manža zachoval. jenže boží mlýny opravdu melou...
Večer shodou náhod měl náš známý oslavu 30, tak jsme po čase přesídlili tam. Manža se dál nelejval a asi po hodině odběhl s rukou na zadku a křečí zřejmě nejen v obličeji do keříčků. Deset minut se nic nedělo a potom telefon. Volání záchrany, najednou je manželka na zabití vhodná. No táhli jsme se přes celou vesnici s náramným odérem, hnědou zadnicí a taky jsme potkývali spoustu lidí. Boží mlýny mlýny melou pomalu ale jistě
A co mě ještě teší, když jsme odcházeli od tchánoců, manža ve značně podroušeném stavu, napomenula ho tchýně,že by měl pamatovat na slušné vychování. Na to jsem jí odpověděla: ,, A Vy si myslíte, že ho někdy měl?"