Přidat odpověď

Mám skorem tříleté dítě, které se poněkud zaseklo na úrovni tak dvou let. Téměř nemluví, vzteká se, nočník odmítá. Povahou introvert, paličák, ignorant. Na radu psycholožky jsem na něj vyzkoušela metodu pevného objetí. Masakr. Přjde mi to drastičtější, než mu pár lupnout.Dnes mě naštval, dostal na zadek. Hned se chtěl mazlit a usmiřovat. Do pár minut byl klid. Děti dostávaj výchovnej lepanec jen velmi výjimečně. Nejdřív se snažím po dobrém, vysvětluju.
Poslední dobou se ta malá vzteklá věc trochu změnila, oproti dosavadnímu ingorování mých pokynů se dokonce někdy otočí, když na něj zavolám a někdy i přijde a to i venku. Ale ne vždy. Záleží na velikosti pokušení, kam zrovna kráčí. Docela by mě zajímalo, jak dlouho může trvat, než se eventuálně srovná se stejně starýma dětma. Tahle vzteklá fáze trvá rok a půl. Už mám docela dost. Není s ním domluva. Něčemu rozumí, něčemu vůbec. Když po obědě vstane a otevře dveře z ložnice, sevřou se mi půlky, v jaký vstal náladě. Už nechci podlíhat náladám vlastního dítěte, ale zároveň bych mu nerada ublížila....tak baby, poraďte prosííím...