U návštěvy psychologa vůbec nejde o rady z jeho strany. Nevím, jak to funguje jinde, ale moje psycholožka mi nic neradila. Jen mě nechala mluvit, ptala se. Ona spíš fungovala jako posluchač a kladla otázky, asi správné.
Vlastně nejdříve jsem si ulevila a po určité době jsem byla schopná svou situaci vidět s odstupem a byla jsem schopna své problémy řešit sama. Psycholog neporadí řešení, ale dokáže přinutit, aby člověk řekl všechno, co ho trápí, nahlas. Říct to všechno narovinu nahlas je polovina úspěchu. Ono se to taky někdy nahlas nechce říkat, protože chyba není jen na jedné straně, ale mnohdy na obou. Někdo psychologa nepotřebuje, stačí kamarád, ale třeba pro mě je lepší svěřit se tzv. cizí osobě, tzn. psychologovi.
Každý si musí najít to, co jemu vyhovuje. Fungují také linky důvěry, kde Tě mohou vyslechnout a dají náplast na bolavou duši. Ale řešit to musíš.
Předchozí