U nás vyříkání si taky nic neřeší. To se budeme akorát hádat furt dokola. V podstatě to řeším tak, že si řeknu, proč to má cenu s ním zůstat a pak zase chvíli funguju. Pomáhá mi, když se dostanu k nám do církve, v podstatě mezi přátele, tam se potěším, pobavím se i o něčem jiném, než o pokakaných plínkách a podobně. Osobně jsem spíš pecivál, když už mám jít ven, tak musí být hezky, ne jako dneska, takže mně spíš prudí, když manžel chce, abych s nimi ven šla i za tohohle počasí. Jinak ale nemoci dětí taky špatně snáším, tam mi vadí ta bezmoc.