Přidat odpověď

Sarmalu, Žluťásku, mám to stejně, cítím velmi zřetelně, jak málo drží člověk svůj život v rukou a jak málo ví, co je pro něj skutečně dobré. Pokud to jiní lidé cítí jinak, ani v nejmenším si neosobuji právo vynášet nad nimi jakýkoliv soud.
Mám velmi tvrdou zkušenost, když jsem měla 4 děti, rozhodla jsem se pro sterilizaci, nejspíš protože se to zdálo rozumné a všichni v okolí mi to potvrzovali, trochu mě i tlačili a tak jsem už byla objednaná u gynDr., že se domluvíme a že mě objedná na zákrok. A pak Milenka onemocněla, kdyby onemocněla o 2 měsíce později, byla jsem už po sterilizaci. Nyní mám ještě víc důvodů než tenkrát na sterilizaci jít, ale nechci, nechám to na Bohu a nepovažuji to za nezodpovědnou slabost, ale za sílu důvěřovat.
Taky si myslím, že představa, že o těch skutečně podstatných věcech si člověk rozhoduje sám, je iluze.