Po přečtení názvu tématu mě napadlo "Maminčino desatero" - snad ho sem někdo hodí, já to z hlavy nedám
Netuším co se mnou měli rodiče za plány, samo že chtěli abych se dobře učila (základka ok, střední škola zpočátku drsný ale nakonci maturita s vyznamenáním - a oni jen že "fajn", první ani druhý pokus o vš nedopadl, tak teď po dětech zkouším potřetí
a relativně mě podporujou - víc než hned po škole), chtěla jsem odjet do zahraničí - byli rádi. Co se mých vztahů týče, nelíbil se jim žádný, mého manžela "uznali" tak nějak před svatbou, ale spíš až teď po 10ti letech (a spíš poté co zjistili že děti jejich vrstevníků jsou mnohdy porozváděné, tak oceňují to že jsme stále spolu). Vedli mě k hudbě, mám ji ráda, mám snad i sluch i hlas, ale nikde se s tím necpu
jen na domácí použití
, k přírodě taky, a k tomu že nic není zadarmo (což poznávám až teď, dost pozdě). Dlouho jsem byla těžká idealistka, přela jsem se s nimi o lecčems, teď uznávám že měli v lecčems pravdu a i se občas jdou poradit oni se mnou, což mě těší.