Přidat odpověď

Mám doma čtyřletý exemplář, který od roka běhal, vztekal se, neposlouchal, knížky trhal, hračky házel, vrhal se na děti. Ted už je to lepší, má světlé dny, kdy i poslechne a dny, kdy by ho člověk klepnul. Taky jsem si vyslechla, že se mu málo věnuju, že je neposlušnej, špatně ho vychovávám. Ted mám druhý dítko, je mu přes rok a je to úúplně něco jinýho. Poslechne, krásně si hraje, chová se i v kolektivu dobře. Takže ted vím, že moje chyba to není, je to prostě povaha. A stejně kolikrát kvůli němu nespím, přemýšlím, co udělat jinak, abych ho dobře vychovala.