Přidat odpověď

Štvou mně ty kecy, samozřejmě, ale taky se zamýšlím, jestli na tom není něco pravdy. Takže tuhle diskuzi jsem založila proto, abych se dočetla, že takovéhle děti prostě jsou a třeba našla nějaký návod, co na toho mýho prcka použít. Jinak můj instinkt mi říká, že to bude dobrý, že mu fakt nemusím urazit ruku a že to nějak dáme, i když třeba později než okolí očekává. Já si nemyslím, že problém je to dítě, i když mi z něj občas hrabe. Ale i manžel má pocit, že bych ho měla zřezat pokaždé, když šáhne na něco, co nesmí a podobně a to si nejsem jistá, jestli je to ta cesta.