Přidat odpověď

mně to skoro připadá, že nejhorší pro tebe je, že bys na všechno měla být sama. babička nepohlídá, dědeček nepovozí, muž nepomůže, nepodpoří ... o práci snad přijít nemusíš, náhrada se bere většinou na dobu mateřské, i když tedy neznám tvůj obor, možná je to jiné. to, že je ti fyzicky špatně, taky nepřidá. chlap tě odmítá, odmítá tvoje dítě - to by mě sebralo, ať už bych měla dětství jakékoli. a na okolí kašli. jestli ho dáš k adopci, klidně se smutným pohledem říkej "už se mnou není", případně "miminko odnesli a už jsem ho nikdy neviděla", to je zvlášť drsné a ostatně je to pravda. uvidíš, jak rychle se přestanou ptát. jakkoli se rozhodneš, rozhodneš se správně, protože se rozhoduješ ty sama v podmínkách, jaké máš. ale na tvém místě bych s rozhodováním počkala, až drobek vykoukne na svět. hodně štěstí!