Přidat odpověď

Ahoj, chtěla bych poradit jak mám postupovat v celkem prekérní situaci. Mám mladšího bráchu, je mu třicet. Když byl na vojně, stala se mu těžká vlaková nehoda, měl roztříštěnou lebku, několik let se z toho dostával. Od té doby je celkem vznětlivý, i dost nesamostatný, měl několik epileptických záchvatů. Je i celkem špatně zaměstnatelný, prostě je vidět, že je pomalejší, ale na první pohled to není na něm znát. Pracoval do nedávna v jedné firmě, ale zaměstnavatel propouštěl, tak on byl první na řadě. Podpora mu vypršela, sociálka mu nic nedala, že bydlí s matkou a ta pracuje, takže ho má živit ona (ona sama má minimální plat).
Z ničeho nic ke mně přijel brácha s batůžkem, že chce bydlet u mě, jestli tu může zůstat. Nějak jsem to zakecala, že proč a co se stalo, ale on říká že nic a že nechce bydlet s mamkou. I s ní jsem to řešila, tak prý má přijet už zítra domů (volala mu), ale on prostě nechce. Já na něj nechci být hrubá, ale přece ho nemůžu mít tady a živit ho. Sama jsem na mateřské, mám dvě děti, přítel jezdí domů jednou za 3 týdny a jsme v hodně těžké finanční situaci.
Jak mu to mám citlivě říct, když to nechápe sám? Jak říkám, je vznětlivý, ale i citlivý .. měli jsme období kdy jsme se spolu nebavili rok, kvůli nějaké kravině .