Přidat odpověď

Myslím, že na rady ohledně adopce je brzy. Zakladatelka má nějaké pocity, cítí, že bude omezená ... navíc bez partnera ... než hned adopce, více by pomohla návštěva psychologa.

Mimochodem - první dítě jsem kojit nemohla (i když jsem chtěla - ale je to spíš vším tím tlakem v časopisech a všude) a dnes se mi kojení vyloženě hnusí, asi nějaký blok v hlavě - takže moje druhé dítě (jsem 37.tt) kojit prostě nechci a je mi celkem jedno, jak se na to dívá okolí. Existuje spousta kvalitní umělé výživy a nemyslím, že by první dcera kvůli nekojení strádala. Zkus popřemýšlet o variantě, že bys miminku dávala hned umělé mlíčko. Sestry v porodnici to akceptují.

Ani já druhé dítě nechtěla, začala jsem chodit do práce, je to brzy po sobě (16 měsíců), podpora od partnera nic extra ... ještě dnes mě občas napadne, proč se to muselo stát zrovna mně.

Ale ráda bych tě, zakladatelko, potěšila - po půl roce, když miminko začne víc reagovat, už nebude jen naříkat, ale postupně s tebou začne komunikovat, uvidíš, že to za to stojí. Některá miminka spí třeba od šestinedělí celou noc, takže tě nebude ničit ani noční vstávání. Dnes, kdy je malé 15 měsíců jsem ráda, že už do práce nechodím, ani bych si nevšimla v tom shonu, jak se mění a co všechno už umí. A to jsem v jejím půlroce, kdy jsem na 5 hodin denně nastoupila do práce, neměla žádné výčitky. řekla bych, že takovou tu bezmeznou mateřskou lásku jsem začala pociťovat od jejího 7./8. měsíce - před tím jsem pro ni dělala to nejlepší, ale tak trochu mechanicky.

Podotýkám, že nejsem máma, která se dětem věnuje 24 hodin denně, to fakt na to nemám, malá si hodně hraje sama nebo za mnou chodí po bytě a já si s ní aspoň povídám. Pořád z druhého dítěte nejsem odvázaná a netuším, jak to budu zvládat. Ale pokud jsi hned v počátku nešla na potrat, musela jsi mít nějaký důvod si díte nechat.

Já o potratu uvažovala, ale neodhodlala bych se k němu - první dítě je po IVF a jít na potrat, už bych třeba děti nikdy mít nemohla, ač jsem plánovala jen jedno.

Kdybys zakladatelko chtěla, napiš mi na mail, když se člověk vypovídá, je mu líp.