Přidat odpověď

Zdeni, já tě úplně chápu! On, kdo to nezažije, tak nepochopí. Já mám taky vztahy se sestrou na bodu mrazu a to jsem se mockrát snažila, ale s ní to prostě nejde. Takže teď (asi tak před 2 lety) jsem to utla a vídáme se max. tak 2x ročně u našich, pozdravíme se, prohodíme 2 věty a tím to končí. Mám to teda lehčí v tom, že bydlíme daleko, takže se nevídáme. Nevim, co ti poradit. Asi prostě omezit to na ten pozdrav a nevybavovat se, to určitě. Klidně bych jí i řekla, že já taky nehodnotím její život, tak jí žádám, ať nehodnotí ten můj. No je to těžký, ale snažila bych se od ní co nejvíc distancovat. Přeju pevné nervy