Přidat odpověď

Zdenko,
já takových případů pár znám, ostatně u nás v rodině bych celkově řekla, že se rodiče tak nějak dokážou věnovat jenom jednomu dítěti a to druhé odsunou do pozadí, už po generace.
Nejhorší je, že máma si už tu nerovnoměrnost hodně uvědomuje a tak potřebuje něčím utišit svědomí a tak předvědčuje sebe i okolí, že jsem hrozná, nedá se se mnou vyjít, dělám jenom ostudu, jejich pomoci bych si stejně nevážila... A podle toho se chová.