Přidat odpověď

Mno, tak to je hloupý.. jak píšu, každý jsme nějaký.. Já si třebas u té mé kamarádky říkám, že nemám právo jim do toho mluvit.. třeba myslím, když si stěžuje na manžela, naznačovat, že já vidím ten problém i nikde jinde.. není to zase moje opravdu dobrá kamarádka.. samozřejmě mám tendence se "jakoby" jejího muže zastat, respektive, ukázat, že lze věc vidět i z jiné strany.. ale já jasně vidím, že by můj názor neměl váhu její matky:(.. Nejvíce mě to mrzí právě kvůli jejich dětem, protože si myslím, že její manžel je jako otec dost fajn:).. jenže ono je to straně relativní.. vždycky si vzpomenu na film "Táta v sukni".. Kdy otec se jeví jako správňák, free.. a matka špatně snáší, že ono je ve vztahu rodiče - děti vždy jakoby ta horší, přísnější, nudná, řešící nudné starosti běžného dne.. které otec řešit nezvládá, ale na druhou stranu umí imitovat zvuky a postavy:) Pokud by se na vztah těch dvou díval někdo zvenčí, záleží na jeho úhlu pohledu, na jeho povaze, jak by jej popsal..