Tybláho, to jsou osudy.....
O Zdenčiné sestře si myslím že je to stále děcko, nesamostatný rozmazánek, a ačkoli by mi bylo líto že mě kvůli ní matka odsunuje, asi bych měla radost že jsem na tom líp. Duševně. A vztahově v MOJÍ rodině. S ní bych neměnila zcela určitě. Napadla mě úvaha jestli si nechcete prohodit bydlení
sestra by bydlela s maminkou stále a ty bys měla klid od obou
U nás doma takhle vyhrocené vztahy nejsou, i když jisté rozdíly zaznamenávám. Na mě byli naši fakt hodně přísní (a moje puberta byla teda hooodně bouřlivá - odezdi ke zdi v názorech a zájmech, střídala jsem zaměstnání, VŠ 2 pokusy a nedokončeno - ovšem při práci), jakýkoliv renonc si se mnou hned vyříkali - co se jim nelíbilo, hned mi táta dával ultimata - buď budeš dělat A a dostaneš B, nebo nebudeš dělat A a pak nepočítej s čímkoli od nás. Což způsobilo že jsem se už v 21 definitivně odstěhovala (předtím střídavě po privátech a doma). Ale v podstatě to bylo narovinu, věděla jsem co jim vadí a buď jsem to udělala a věděla že je naštvu, nebo jsem to nedělala. Jo a platila jsem jim za "bydlení" hned, od první výplaty.
U sestry (o 6 let mladší) je to jiné v tom, že rodiče jí dali volnost v rozhodování, takovéhle ultimata už ne (její puberta velmi klidná, tichá studentka gymnázia, navštěvující hodiny klavíru, dostala se na VŠ a tu vychodila). No ale tak nějak neuměli říct zavčasu co se jim nelíbí, a teď jim to přijde "blbé". Sestra asi čtvrtým rokem bydlí na střídačku u svého kluka, u svého kluka na chalupě a doma. Takže třeba se dozvím od mamky, že sestra přijde domů, nechá jí tam hromádku špinavého prádla, vybílí ledničku a odejde. A mamka že ani neví kdy domů přijde a kdy ne, sestra jí tam vodí do baráku lidi, mamka o tom neví (sice jo, má patro pro sebe, ale tam jsou jen pokoje, kuchyň a obývák je dole společný, nejsou to oddělené byty). A když mamce řeknu "tak proč se jí nezeptáš kdy přijde, nebo proč jí nepožádáš aby ti to nahlásila", tak řekne že snad má sestra mít rozum a říct jí to sama. Tak když pak mluvím se ségrou a tak nějak to nadhodím, proč to tahle dělá, tak ta mi řekne "no snad je neubude, ne, voni mě chtěj pořád kontrolovat jak malou".... Nedochází jí to, že využívá mamahotel i ve svých 26ti. Tak v tomhle jsem se přestala angažovat, doufám že to nepřeroste nějak moc. Jo a mě jednou ségra vyčetla, že tím, že jsem se tak brzo odstěhovala (bylo jí 15), jsem vlastně způsobila že byla jediný objekt zájmu rodičů a že ji hrozně měli pod dohledem... (což jsem si nikdy nemyslela, sestra se rodičů nedovolovala jestli smí to nebo ono jako já, šla a udělala to). Jediné co mě na tom uklidňuje, že ještě nechce děti
takže mamka když se domluvíme hlídá u mě, to za rok, dva přestane být tak akutní a pak si třeba ještě stihne "odpočinout" než bude něco mít ségra
(ta si mimo jiné myslí že jsem asi hrozná máma, protože mám nevychované děti..... holt jí to odpouštím a čekám kdy na ni dojde taky
)