dělám na jednu směnu... navíc dojíždím 40km... je to docela honička... manžel naprosto časově nepoužitelnej, naštěstím mám pubertální dceru, která je 2x týdně odpoledne k použití...
čas nemám.. ani na dítko, ani na sebe
ráno vstanu, namaluju si ksicht
vzbudím dítě.. letím do školky (naštěstí mám auto.. jinak naprosto nezvladatelné a to nejen časově)zahodím dítě a letím do práce... z práce letím do školky.. domů... aspoň umýt nádobí, udělat večeři.. tak nějak to poplácat, s malou do vany a padám do pelechu s ní
manžel je téměř stále pryč... když je doma tak se těší na romantiku a já na chvíli klidu
ale bohužel... peněz není nikdy dost
takže zvládnout se to dá, chce to organizaci a toleranci...